Dubia 4 biskupů Falešného proroka nejen rozzlobila, ale rozhodl se zřejmě hájit, a tak se nechal slyšet, že nauka jeho exhortace Amoris laetitia je tomistická a užil k tomu vypečeně demagogické zdůvodnění, které překurováním učení o pozitivních zákonech zakrývá podstatu věci.
Bergooglio pravil:
Celá morální oblast byla omezena na „lze“ a „nelze“, „odtud potud“. Upozorňuje, že od té doby morální teologie pokročila kupředu. Je sice třeba vyvarovat se situacionismu, ale na druhé straně je potřeba probudit velké bohatství, jaké obsahuje dimenze rozlišování – a právě to je vlastní velké scholastice, dodává papež František. Sv. Tomáš a sv. Bonaventura říkají, že obecný princip platí pro všechny, avšak – a to říkají jasně – otázka se rozrůzňuje v té míře, v jaké se postupuje k jednotlivostem, a nabývá různých odstínů, aniž by se obecný princip měnil. Tato scholastická metoda má svoji platnost, konstatuje papež. Je to také metoda, kterou užívá Katechismus katolické církve i poslední apoštolská exhortace Amoris laetitia po rozlišování, na kterém se podílela celá církev prostřednictvím dvou synod. „Morálka obsažená v Amoris laetitia je tomistická".
( Zdroj: http://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=24787 ).
Tupý právní pozitivismus, legalismus a zákonictví je skutečně na hony vzdálené tomistickému porozumění zákonu, spravedlnosti a epikii, na což upozorňuje již Kristus, když připomíná, že sobota je pro člověka. Fakt, že litera pozitivního zákona Božského i lidského nezavazuje tam, kde je jeho aplikace v rozporu s jeho smyslem, či ukládá nezvykle obtížné břemeno je skutečně tomistický, nicméně princip dubia lex nulla lex (pochybný zákon, žádný zákon) se vztahuje výhradně a pouze na právo pozitvní lidské či Boží, nikoliv na negativní normy Božího zákona, které jsou jak správně připomíná Jan Pavel II. v encyklice Veritatis splendor závazné vždy a za všech okolností. Tak je z vážných důvodů možné jednat mimo "jízdní řád" a nejít pro nemoc či velkou vzdálenost v neděli na mši sv., ale není nikdy dovoleno smilnit, cizoložit, či se např. rouhat.
Begooglio však zaváděním falešného milosrdenství k cizoložníkům demagogicky zneužívá tradiční učení o pozitivních normách za určitých okolností nezávazných k tomu, aby je nepřijatelně rozšiřoval na normy negativní, deontologické, které není nikdy dovoleno porušit, protože jejich porušení jsou zla sama o sobě.
Falešný prorok měl jedinečnou příležitost věc vysvětlit a odvolat, nicméně se rozhodl pokračovat v nastoupeném kursu a svou hnusnou exhortaci hájit i nadále.
Dobrý postřeh, díky.
OdpovědětVymazat