Skandální exhortace Amoris laetitia Falešeného proroka Františka spustila mezi koncilními konservativci neobyčejný povyk a hovoří se o občanské válce v církvi.
Od vyhlášení náboženské svobody a protestantizujícího ekumenismu probíhá řízený rozklad církevního života: hlásní víry, liturgie, řeholního života ... a až když dojde na to pověstné 6. začnou se koncilní konzervy ozývat. Mají sice pravdu, že se s Falešným prorokem krize výrazně prohloubila, nicméně kde byli v době, kdy Montitni a Wojtyla ničili Církev prosazováním koncilního liberalismu a zednářských idejí, kterými trávili duše. Bez jejich řádění - a Benedikt XVI. taky není bez podílu na tom, je to pořád Ratzinger - by Bergooglio nemohl mít v Církvi jakýkoliv úřad či svěcení.Různé komentáře, zvláště od prof. Claudia Pierantonia v poslední historicko – teologické studii, argumentovaly, že jako výsledek rozšířeného zmatku a rozdělení, které následovalo po promulgaci AL, vstoupila všeobecná církev ve své historii do velmi kritického stavu, který představuje alarmující podobnost s velkou ariánskou krizí ve IV. století. ( Zdroj: http://www.lumendelumine.cz/index.php?page=podpora-23-prelatu-pro-vyzvu-dubia ).
Kritický stav nenastal promulgací Amoris laetita, ktritický stav započal recepcí jedů 2. vatikánského koncilu, jejich vštípení a přijetí je mj. téměř vždy podmínkou k tomu, aby byl kandidát připuštěn ke slibům a svěcením s řádně vymytým mozkem a virus se tak šířil.
Reakční pozorovatel sice nezná řešení této situace, ale nedělá si iluze, že stávající materiál koncilových konzervativců včetně FSSP a Menzingenských Fellayových oportunistů by mohla problém vyřešit.
Nezbývá tedy, než se schovat a přežít.
Schovat se a přežít je málo. Lze i usvědčovat, jako to konec konců právě i Vy (a mnozí další věrní) děláte. Ono se ani nelze moc schovávat; to pak vždycky přijde Kristus Pán a ukáže nám své svaté ruce a nohy a bok.
OdpovědětVymazat